Hi people!
I would like to tell you something about our favourite bus no. 461! GOD!
Our lovely village Velké Popovice is going to have THE WATER from Želivka! Yes, you are not sleeping :D IT'S AWESOME!!!!!
Jsem trochu na sračky, takže úvodní slovo patřilo mému rodnému jazyku samozřejmě!!
Takže abych se vám svěřila se svým několikadenním zážitkem, musím začít s informací, že kopuchtiví kopáči kopou jak diví, jako kdyby chtěli kopat zákopy a výkopy, aby se prokopali tam, kam patří. Jenže kopou i Masarykovu ulici, hlavní spojnici mezi začátkem a koncem obce.... a nebo že bychom byli již MĚSTIS? Nesnášim slovo městis od té doby, co jsem ho poprvé slyšela, což je dnes ráno.
Úterý, nasrání číslo jedna:Takže jak tak ti kopáči kopou, já si to razím na zastávku do Todic.. jenže mé oči zří značku zákaz vjezdu.. jelikož mám spoustu času, vydávám se na zastávku Velké Popovice, kde stojí tak kolem 15 lidí. Je 6:30 a já potřebuji být ve škole včas, jelikož píšeme hned od 8:00 test. Po několika minutách si náš dav všímá, že autobus stojí o 100 metrů dál u potravin.. v tuto chvíli zjišťujeme, že naše zastávka má přeškrtaná čísla (je tma) a na jízdních řádech není napsané nic, co by se i vzdáleně podobalo informaci o zrušení zastávky. To nevadí, a tak se vydávám i s davem nach potraviny.. jenže v ten okamžik se autobus rozjíždí a my se tudíž vracíme ke Kozlovce... bohužel autobus nezpomaluje, ale zrychluje a mě i můj věrný fav zanechává v potemnělé nouzi a psychu, že to nestíhám. Stihla, v 8:00 vletěla do laboratoře a usedala k testu. Napsala.
Středa, nasrání číslo dvě: Po včerejší zkušenosti nenechávám nic náhodě. Sice zaspím, ale je to jen přednáška, takže nou stress.. nejdu na dolní zastávku, ale zůstávám v Todicích.. autobus ne a ne přijet.. Wazzaaaap? Přijel o 5 min později... pohoda.. "koukla jsem se pořádně, kam jede?" ten řidič, dobře si ho pamatujte, moc dobře věděl, že nejedu do Kamenice, ale na vlak kurňa! A přesto mě nabral a odvezl i s mou nevěřící myslí na zastávku v opačném směru.. cestou jsme potkali můj vysněný autobus do Strančic. Zůstávám v klidu, jelikož mohu přijít později.
Pátek, vrcholné nasrání a následný hysterický záchvat číslo tři: Nezáleží na tom, že jsem na autobus do prahy čekala 20 minut, protože jsem myslela, že tím zákazem projdu, jenže neprojdu.. svítilo slunce a chvíle na čerstvém vzduchu bodla. Možná to mělo být nabití na večer. Večer se vracím autobusem domů a jel ten řidič, co jsem vám předesílala, že si máte zapamatovat... řikám si: proč bych šlapala ten kopec k nám, když mi autobus může zastavit skoro před barákem? Proto vynechávám výstup na otočce a pod zmíněným kopcem se zdvořile řidiče zeptám, zda-li by mi zastavil. odpovídá mi, že je řidič, který nezastavuje a mezitím co se od svého domova vzdaluji stovky a stovky metrů mi vypráví, jak je to zastavené drahé, a že až budou lidé v Popovicích čestní a normální, že takový bude i on, ale že do té doby, dokud ho budeme anonymně udávat, že zastavuje mimo zastávku, zastavovat nebude. Ale, to že svého kámoše svezl zadarmo nevadí. Vrchol všeho byl, že on opravdu nakonec zastavil mimo zastávku, u potravin, a že prej je to od něj laskavost! PCH!! teď ho můžu anonymně udat a on může říct prd.. a taky ho můžu udat neanonymně!! A ještě jsme mu máme děkovat? Plivnout do xichtu!
Nicméně to ve mě vyvolalo dost velké nasrání a domů jsem kráčela se zaťatými pěstmi a urážkami na rtech, ostatně slabou půlhodinku jsem na to měla. Po příchodu domů to celá rozlícená vypravuji našim a najednou se ze mě řinou slzy vzteku za celé tři dny. Dostávám do sebe prášek na uklidnění a na to si dopřávám 2x Svijany a po několika půlhodinách se dostávám do slastného komatu :D byl to nejtvrdší spánek, jaký jsem kdy zažila :D Feeeetkaaaaaaaaaaaaa
Jo, je to dlouhej článek, je o blbosti, možná seš nasranej/ná, že to bylo tak dlouhý a tys to dočet/la až do konce a vlastně je to o ničem... ale víš co?
Je mi to jednooooooooo :D
