Did I forget my meds?

Asi jo.. je to fakt sranda psát si tady do prázdna. Tuhle stránku bych nazvala "tajný deník". Dyť já vlastně ani nevim, jestli chci, aby sem někdo chodil :D A i když sem někdo přijde, nic nenapíše (co taky) a jde dál svou cestou sám nebo s někým.

No.. každopádně jsem zjistila, že trpim tehkou maniodepresivitou.. nemusíte se znepokojovat vy, kdo si to teď čtete. I když dám odkaz na spolužáky, stejně sem nikdo nepřijde.. ale to my bylo hned jasný. Jo jo.. naše zewl popo parta se nenávratně rozpadla.. nebo teda spíš se radikálně upravila. Někdo přišel, někdo odešel.. přidali se noví známí i neznámí členové a snaží se zapadnout.. ale do čeho mi řekněte. Jooo kde jsou ty časy, kdy jsme se všichni sešli na hnědý a jako velká grupa jsme si to štrádovali do Brtni.. kde je náš slogan: Všechny cesty vedou do Brtni? Co se stalo s Brtni? Moc okoukaná, pořád ty samý lidi, pořád to samý pivo. Co se salo s náma? jsme okoukaní? Pořád ti samí? Holky promiňte, ale už ani ty výlety do Prahy nejsou to, co bývaly.. Pořád je to dobrý, stala se z toho rutina... ne, stalo se z toho manželství. Pamatujete loni o prázdninách? To bylo vášnivé vzplanutí, vzájemné poznávání.. a teď? Manželsví... kompromis... nic už tak vášnivého.. nic už tak vzrušujícího... pokoušení o spestření, které se občas vydaří. Musel tu prostě být nějaký okamžik, okamžik svazku.. svazku, který snad vydrží dlouho a znovu objeví tu skrytou jiskru vášně.

Je fakt skvělý, že jí tu máme..

Ptáte se, liďové, o čem mluvím?? Je to jedinečný Codex gigas neboli Ďáblova Bible. Jednou takhle za třicetileté války si to k nám namířili Švédové a sebrali nám tuto jedinečnou knihu. Nejenomže nám jí nechtěj vrátit, ale už jí ani nechtěj půjčovat. Byla v New Yorku, pak u nás.. a bůh ví kde ještě. Něco jako Codex Gigas tour. Teď asi nastal konec a půjčovat jí nebudou. Kniha je 90cm vysoká a 50cm široká. Má 312 stran z oslí kůže. Vznikla někdy ve třináctém století a prý je dílem jediného člověka, který pracoval v benediktinském klášteře. Podle legendy měl být tento muž odsouzen k smrti, ale domluvil se s opatem, že když během jedné noci vytvoří největší knihu všech dob, bude propuštěn. Brzy ovšem zjistil, že to není možné a tak si na pomoc povolal ďábla. Ten souhlasil, ale pod jednou podmínkou... musí být zobrazen v knize. A tak se stalo. Codex gigas je jediná bible, ve které je zobrazen ďábel.

V úterý jsme se vydali na výstavu Codex gigas v rámci dějepisu. Byli jsme šťastni že nemusíme do školy. U vchodu jsme si museli vyzvednout kartičky s přesným časem, kdy můžeme vejít do trezoru. Dvě minuty před tímto časem už jsme museli být připraveni a seznámeni s tím, co nás bude čekat. Tolik povyku pro cár papíru. Každopádně výstava měla trvat 60 min a doba v trezoru pouze 10min. Nechápu, kdo by si to celý četl.. tak jsem to prošli a pak jsme se usadili se zbytkem třídy u dokumentu o cestě Ďáblovi bible. (Profesorka na dějepis nezapoměla podotknout, že někteří lidé to jen prošli a pak tam celou dobu seděli,že Apoleno? Nesnášim jí) Nechápu proč se diví.. bylo to nejvíc nudný a kdo si to chtěl číst, tak si to četl.. takže jeden jediný člověk z naší třídy. A je mi jasný, že jí to taky nezajímá, v těch hodinách ani neví, o čem mluví... vlastně ani nemluví o dějepisu.. aaaaatrrrrgggghhhh ..(pardon :D) Naštěstí jsme měla na lístečku 11:10.. někteří měli i 11:40.. nechtěla bych. V 11:08 jsme stáli před trezorem. Pak jsme konečně mohli vejít nejdřív do prázdné místnosti a potom jsme ji uviděli. V trezoru uložená Ďáblova bible. Byla nám puštěna nahrávka.. stopáž cca 5min a pak prostor pro dotazy. Ha haaa sranda.. zážitek bodu nula.Jo já chápu, že si tý věci tak nevážim.. vždyť zažila přes 600 let. Ale nechápu, proč sou z toho tak rozbzíkaný.
Byli jsme rádi, když jsem vypadli.. Se šárkou jsem pak šly na Staromák, kouknout se na hnusnej strom a na čínský novomanžele, kupující pouťoví srdce. Cestou tam jsme zaslechly Placebo a v tu ránu nás zahřálo u srdíčka. Vzpomínka na Vodova hall stále trvá :)

Happy Birthday!

Happy Birthday to you, happy birthday to you.. You look like a monkey and smell like one too.
Liďové Brian má dneska narozeniny a my mu přejeme co??? Všichni všechno nej nej nej.. lepší a hlavně to nový cédo konečně!!!! A taky ať najdou novýho bubeníka jinak Placebo dočista zhyne :( a To by nikdo z nás co? Nechtěl,že? Kdybyste nevěděli, tak Brian je ten pán, kterého uvidíte výše, či na pravé straně :-D
Nuže dobrá.. co se událo a co nás neminulo:
Ve středu se konal koncert základní umělecké školy, kde hrály a zpívaly efka, Mela a Kačka a moc se jim to všem povedlo... zvlášť se mi tedy líbil Slovanský tanec .. Bravou girls :) A na koncert přijela Mely spolužačka Markéta, která je faakt dooost v pohodě a solidní a byly jsme na socce. V tejdu prostě.
V pátek se konala Brtni .. bylo to tam celkem velmi dobré a tímto děkuji Mílovi za nechtěné půjčení kšiltofky.
A sobota?? :-D Dvojitá oslava dvou osmnáctin dvou spolužaček, každá jiného jména.. Marky a Šári.. a bylo to velmi zábavné, vtipné, ano a dá se říci, že i poučné :-D Hrál se kulec (ovšem ne jako u nás za 10,- a hraj si jak dlouho chceš.. ale tam se počítaly minuty!!!!! C'est chouqué), fotbálek, kterej se rozbil, šipky se nehrály, jukebox hrál pořád.. hlavně I don't wanna miss a thing od Aerosmith a též se hrál bowling. Pilo se všechno .. jedlo se všechno.. a .. je mi blbě jěště teď :-D Ale jinak moc pěkný.. girls, povedlo se vám to.. a zpáteční cesta taxikem byla moc luxusní.. i když jsme jeli asi jen 5 minut :)

Jinak vůbec nevim, co si mám myslet o Legalizaci marihuany.... Prej je to stejný jak alkohol, akorát se to musí jen zkulturnit.. Když neuškodí sklenička alkoholu, neuškodí ani jointík. Kdo zná míru, tomu to neuškodí. Ale lidé jsou různí.. znám dost lidí, kterým tráva fakt nedělá vůbec dobře, což se o alkoholu říct nedá, že liďové :-D

Země se točí a voda padá

Zdravim vás liďové, dnes je první den měsíce prosince, tudíž za 24 dní se bude zdobit vánoční stromeček, smažit kapr, stres, večeře, dárky, (půlnoční). Ale proč mluvit o Vánocích, že? Vždyť je to ještě far, far away. Let's speak about something else. Ne, angličtina není vhodná v tomto předvánočním čase (opět ty Vánoce). Takže co se událo za celý týden. Nejspíš škola. Hm.. celkem sranda, většinou opět nevydařené písemky, což nás v tomto předvánočním čase nemůže, nesmí rozházet. Máme dost stresu s nakupováním dárků, že?

Včera, jelikož byl pátek, vyrazili jsme do Prahy na Barevný koncert, kde měl účinkovat Lakomé Barky. Bylo to v kostele Sv. Salvatora. Mě se tam teda moc nechtělo, ale zase se mi nelíbila představa sedět celý víkend doma, i když je to báječně relaxační. čekala jsem od toho další zkušenost, zážitek.. ať už dobrý, nebo špatný. Nakonec se z toho vyvrbil z koncertu zážitek žádný, jelikož vstupné bylo 200,- a to jsem s sebou za prvé neměla a za druhé se mi do toho tolik peněz dávat nechtělo. A tak jsme se dohodly, že tam prostě nepůjdem a nenápadně jsme se vytratily, i když nás určitě všichni viděli. Ale nevadí. Ten kostel byl už téměř k prasknutí, nevešly ychom se tam a bylo by to stejně nejspíše zdlouhavé. Pře návratem na Hlavní nádraží jsme se procházely po Pařížské ulici a koukaly do výloh. Ten pohled mne velmi vyděsil. Odpudivý plyšový koník vysoký asi 30cm sál 11 tisíc. Byla tam i kabelka nejspíše z antilopí srstí či co to bylo. A jedna kabela stála pouhých 508.000Kč. No nekup to. Zdá se vám to drahé? Nebo byste si kabelku ze srsti nekoupili? A co takhle z chřestýše? Když jí prohnete, hadí šupinky se pěkně naježí.. no není to zajímavé? Budete královna večera. A mohu vám k tomu nabídnout ješě botičky ze stejného materiálu? A pro pána... pouzdérko na karty za 20 000? A co takhle kabela za 200.000? ne? ááá dáma už se rozhodla.. celkem to bude 792.000 korunek. Pán bude platit kartou?

Jo jo, hned bych po takových věcech skočila. Vy ne? A proč?

Mon Idol

fff

V sobotu 24.11. jsme navštívili Festival francouzského filmu ve Světozoru a to film Nejlepší přítel. Film byl opravdu uchvacující. Dokonce mi při Kdo chce vyhrát milion? (Chcete být milonářem?) málem ukápla slza. ano, tak moc to bylo dojemné. Ale prostě to bylo pěkné jako většina francouzských filmů a jako všechny na festivalu. Nejlepší přítel patřil do filmů soutěžních a my hluboce doufáme, že vyhrajeme letenky do Paříže.. ale co s letenkama, když nemáme money (get back) na stravu a ubytování. Ale stejně myslim, že si s Efkou užijem Francie v důchodu dost, takže jestli nevyhrajem, nevadí. Ale zase si řikám, když teď musíme platit u doktora, zdražuje elektrika, plyn, máslo, mlíko.. jestli se toho důchodu dožijem??? Teda jestli nějakej důchod bude. Možná jo, ale v pozdním podzimu života. Kolem sedmdesátky, osmdesátky.. a to ještě budem doufat. No takže prostě takhle.

Sobota byl fakt nabytej den.. UK,FFF a nakonec čaj u nás. Bylo to velmi příjemné posezení s přáteli u Roibossu s medem + vonné tyčinky. Klábosily jsme o všem možném i nemožném a bylo to zas něco jiného, pěkného, uvolňujícího, relaxačního.. jak to zkrátka o víkendu má být.

Jinak nám sněží, mrzne, taje, břečka, led, sníh.

Pfff

Liďové, událo se opět mnoho a mnoho věcí...

Příkladně ve čtvrtek 22.11. jsme navštívili The Bear Educational Theatre a bylo to docela dobrý na to, že jsme ještě před začátkem chtěli odejít, teda vlastně "zatahovat" . Nakonec to bylo fajn, najs a grejt. Pořád se tam omýlaly rozdíly mezi mužem a ženou.. (pro feministky :ženou a mužem) Občas to bylo zdlouhavé, ale dalo se to. Jo mimochodem, bylo to celý v angličtině!!! a zjistila jsem, že celkem rozumim, což mne velice potěšilo. Nějaký mezery jsou, ale já jsem spokojená.

V pátek se konala Brtni a Františkova oslava. Den nečekaných zvratů, nových lásek ;), upevňování přátelství, blahopřání, melancholie a Tankového praporu. A proběhl rekord: Pouhé a jediné jedno pivo!!!! Jako, zajímalo by mě, co se děje.. je to jasný.. ta naše situation v hospě je tak prohnilá, že už mi ani pít nechutná. Ale stejně to bylo docela dobré.A hlavně:

V sobotu proběhl Informační den UK, který jsme samozřejmě navštívily s kým jiným, než se Šárkou.. dvě nejpilnější studentky, které se nenechaly zvyklat. Prošly jsme Chemický ústav, fakultu humanitních studií a za tu hodinu jsme byly naplněny tolika informacemi, že se jen těžko vstřebávaly. Každopádně hrabat se ve všech těch letácích mi způsobuje letmé deprese z toho, že nevim, kam jít, že mě nikde nevezmou, že školu neudělám, že nenajdu práci. Když už si vyberu obor, tak není perspektivní, nepřispěju tak státu a podobně. Joooo pravda pravdoucí. Takže se prostě uvidí za čas.. mám čas? Nemám. Jako lákali nás na Mat-fyz ale bohužel, je mi líto. Třeba příště.

Čau liďové.. nějak nám to letí, že? Za měsíc a čtyři dny tu budou Vánoce, člověk by se zbláznil... nakupování vymýšlení, nedostatek peněz.. toto a ještě mnohem více jistě prožil, prožívá, prožije každý z nás. Takže přeji hodně štěstí a hlavně žádnej stresík.

Tak abych nějak zdokumentovala několik uplynulých dní. Po návratu z Polska jsem se cítila velmi psychicky vyčerpaná, tudíž jsem ještě ve čtvrtek zůstala doma. Měla jsem totiž kašel,aby bylo jasno. V pátek jsme navštívili po dlouhé době Fousky, kde jsem hodnotili naší situaci a zhodnotili jsme ji jako velmi pochybnou.. Tak jsme neváhali a založili časopis. Tímto nám držím palce do budoucna. V sobotu bylo celkem psycho. Někdo nám mlátil do oken klackem... ukázalo se, že je to sousedka, která utekla od svého přítele s dvouletou dcerkou. Provedli jsme krapet humanitární pomoci a šli spát.. přemýšleli jsem o tom, jaký to vlastně máme krásný život.. a ještě si stěžujem.

Jinak ve škole celkem hardcore. Pořád nějaký písemky.. koho to má pořád bavit? Stejně trávíme čas po svém a studiu se moc nevěnuji.. jak to pak vypadá, že.

Dále zdravím své čtenáře, rozšiřujte řady ;)

KOná se Festival francouzského filmu 2007 tekže se určitě zajděte podívat.. vřele doporučuji http://fff.volny.cz/

Arbeit macht frei

Ahoj liďové.. v minulých dnech se konal výlet do Polska. Jeli jsme hodně dlouho. Když jsme byli někde za Brnem, zastavili jsme v koloně. Když se po dvou hodinách vzbudim zjišťuji, že stojíme pořád na tom samém místě. řidiči usoudili, že nestíháme a tak jsme vycouvali k benzínce, tam jsme se otočili a v protisměru jsme si to štrádovali na sjezd. Adrenalin vau. Po dlouhé cestě jsme dorazili do Wadowic, kde byl pokřtěn Karol Vojtyla. Měli jsme tam rozchod celou hodinu na to, abychom si prohlédli nějakou vyhrocenou sochu papeže. Po hodině mrazu jsme vlítli do autobusu a někdo z nás opět usnul. Paní průvodkyně nás nudila, občas pobavila, vyprávěla zážitky z dětství. Nakonec jsme dojeli do Osvětimi, kde jsme měli opět hodinu rozchod absolutně zbytečně. Poté jsme s další průvodkyní, která byla opravdu skvělá a tímto jí děkuji za její výklad, šli do Auschwitz 1 a prohlédli jsme si několik lágrů. Nikdo nemluvil. Nebylo totiž co říct. Ani to tu nebudu popisovat, radši si tam zajeďte. Po dvouhodinové prohlídce jsme se autobusem vydali do Auschwitz Birkenau, kde už byla tma, tak jsme si museli svítit mobilními telefony. Trochu paradox. Celí zmrzlí jsme se vrátili do busu a těšili se na to, až si v hostelu lehneme do teplých postelí a budeme spát celý večer a celou noc. Bylo nám řečeno, že musíme na procházku po Krakowě. Nikomu z nás se po dnu v Auschwitz a po noci v autobuse opravdu nechtělo, ale jakmile jsme navštívili naše pokoje, změnili jsme názor a chtěli jsme i tu další noc trávit v autobuse, ne-li najít nádraží a jet domů vlakem. Prasklý strop, železné palandy, kam se vešli pouze lidé menšího vzrůstu. Museli jsem si sami povlékat postele. Zhodnotili jsme to tak, že jediná možnost, jak tohle přežít je se opít. A tak jsme se věichni vydali do centra, kde nám průvodkyně dala rozchod na 2 hodiny. Tzn.od 20:00 do 22:00. Rozprchli jsme se, koupili vodku, zašli do baru, kde si nezletilí dali minerálku a chváltali do pokoje, kde jsme pili a pili až jsme to vypili. Přišli polští studenti z Turecka nebo odkud a přinesli šampáňo. Takže kalba. Pokecali jsme, ustlali a probudili jsme se až ráno s ne moc dobrým pocitem v ústech. Další den jsme chodili asi 6 hodin po Krakowě a pořád jsme měli zbytečné rozchody. V půl čtvrté jsme vyrazili směr domů a samozřejmě jsme to do 22:00 nestihli. Dva číze v 11 v noci už si asi fakt nikdy nedám :D Plán se nezdařil, přijeli jsme asi ve dvanáct,ale výlet to byl moc pěkný, zajímavý a poučný.

ÚOCHB AV ČR

klikněte na obrázek ;)

Dobrý den vážení studenti, vítám Vás v Ústavu organické chemie a biochemie...Vážení liďové, dnes jsme se seminářem navštívili tento ústav a bylo to velmi zajímavé a poučné. Měli jsme pět půlhodinových přednášek od pěti různých, moc chytrých lidí. Nejprve nám ukázali HIV - proteázi, jak se pohybuje a tak.. poté asi 300 počítačů. Potom jsme navštívili moderně zařízenou laboratoř, kde jsme si poslechli hodně zajímavých věcí, poté jsme navštívili další laboratoř, jde jsme byli ozářeni radioktivním zářením, poté jsme se dozvědeli mnoho věcí o čmelácích, kteří žijí pouhých 20 dní, z toho 15 dní umírají. A nakonec jsme navštívili paní, která nám povídala o zviřátkách a o potkáncích a o kontrakcích potkánčí dělohy. Bylo to pěkné, ale nevím, zda se ze mne stane biochemik :D

Víte co je na světě nejdůležitější?

Voda? Potrava? Zvířata? Rostliny? Sex? .. NE, mýlíte se.. jsou to pouze a jedině: OPTICKÁ VLÁKNA!!!!

Ano, dnešek byl ve znamení optických vláken. Jelikož proběhla návštěva Akademie věd v Lysolajích (Ptáte se, kde to je? Daleko.) Nejprve jsme si prohlédli prezentaci.. poté jsme se vydali obhlédnout jak se taková vlákna dělají. Je to velmi krásný proces, ale to je na dlouhé vyprávění... lámali jsme vlákna a těšili jsme se z toho, že vítězíme nad něčím tak pevným a potřebným jako je optické vlákno. Potom jsme se dívali na výrobu tyčí, z kterých se optická vlákna táhnou. A jelikož se tyto tyče taví při teplotě 2000°C, i my jsme viděli, jak vypadá teplota 2070°C Museli jsme se dívat přes černé sklíčko, protože jinak bychom asi oslepli.. a nebyla bych to já, kdybych se nekoukla i bez toho sklíčka.. velká chyba to nebyla, ale nebylo to zrovna dobré pro oči. Posléze jsme se vydali do sklepení pozorovat přístroje za milion korun a další za pět set tisíc. Jinak vybavení počítačů na Akademii věd zabývající se technikou mi zrovna nepřišlo moc moderní. Monitory z roku raz dva. Ale mají úspěšné výsledky tak proč ne. Nakonec jsme se podepsali do knihy návštěv. Museli jsme, protože pan technik rád listuje po letech návštěvními knihami a objevuje známá jména. Takže pane Kašíku, za pár let mne určitě najdete v titulcích jako jadernou fyzičku :D

čau liďové .. je tu středa, 7. listopadu.. ne, neslavíme výročí Velké říjnové revoluce a to je dobře.

Včera, to jest 6. listopadu jsem navštívila Václavské náměstí, kde je postaven lágr.. ano, s ostnatým drátem a s nápisem PRACÍ KE SVOBODĚ (Arbeit macht frei? ) Procházeli jsme kolem a uvědomovali si, co se dělo.. poslouchali příběhy vězňů a bylo nám(tedy alespoň mě) trochu úzko. Vždyť takové bezpráví.. netřeba popisovat. Když vězni pracovali na 140% mohli si koupit týdně věci za 70Kčs včetně cigaret. To byl luxus. Také tam byli lidé, kteří si nemohli kouopit nic.. ale nebylo to kvůli tomu, že by nesplnili plán.. ale kvůli tomu, že pracovali na pouhých 100-104% Proč ne?

Tak liďové.. opět je tu neděle.. naše milovaná neděle... v neděli se nemá nic dělat.. nemá, ale my všichni pilní studentíci se učíme, jelikož necháváme všechno na poslední chvíli.. teda v tento čas se ještě neučíme, začínáme tak kolem páté. Nic se nesmí přehánět. A jelikož je neděle, budu citovat cannyho z Obří Broskve http://www.obribroskev.cz/ nebo http://canny.obribroskev.cz/ takže citace z dEmos: Lidi buď chlastaj, nebo fetujou, nebo furt pracujou... aby nemuseli myslet na to, jakej život vlastně vedou...no, a proto sem vymyslela neděle... takže asi tak. Každý si pod tím může představit co chce.

Jinak včera jsem se po své dlouhé nemoci trvající celé 2 dny byla venku na sokolevně.. zhodnotim to asi takhle: Sobota vždycky stojí za tři tečky. A to jsem se včera namalovala jako emo :D bylo to velice zvláštní.. teda to nemělo bejt emo, ale Brian.. takže jsem si neřikala, že vypadám jako emo, ale jako Brian.. Lucka řikala, že Brian neni emo, že Brain je Brian :D a to měla pravdu. Something Rotten? .. always forgotten. A zjistila jsem, proč emaři pořád brečej.. víte proč? Protože si matlaj všude okolo očí tu černou tužku, která jim následně leze do očí, tudíž slzej. Takže i když se smějou tak brečej... je to každýho věc.

A před včerejším počasím: R.E.S.P.E.C.T (c) Lucka :D

U mekáče jsem byl jen jednou v životě a dal jsem si kafe za 25 Kč.. Dodnes toho lituju .. prozradil na Novinkách nějaký chytrý pán.. Ani se mu nedivím, u mekáče kafe z automatu za 25,- fuj.. a ještě k tomu u mekáče.. fuj fuj... A Milan Baroš překročil rychlostní limit o 141 km/h.. ve Ferrari ..taky se mu nedivim. Ale vzali mu papíry i auto. Taky se nedivim. Paroubek navrhl vládě, aby podala demisi... tomu už se vůbec nedivim... takže shrnula bych to v jedno: Není čemu se divit.. Pokud máte nutkání se něčemu divit, tak se divte, údiv je přece lidský.. i když k ničemu není. Údiv znamená: Hej cože??, Ty vole!, Kecáš!, Si děláš ****,*****? No neke!, Blázníš?, *****, vykulené oči, otáčení hlavou z prava doleva .. etc. Tak prosím.. to to všechno a je toho mnohem více jsou úplně zbytečná slova, úplně zbytečné pohyby.. úplně zbytečně se namáháme... ale to k našemu životu patří.. zbytečné věci my rádi.

Čus liďové... řeknu vám, včera mi fakt nebylo dobře.. fakt ne... takže jsem dneska byla kde? Ano, doma.. mrzí mě, že jsem si nenapsala písemku z matiky.. kecám.. ale mrzí mě, že jsem se nerozloučila s Barborkou neboli Krávovarem, která odjíždí na dlouhých dvaačtyřicet dní do dalekého Německa. Vrátí se nám až v lednu. Takže tímto se s ní loučím, i když o tomhle blogu vůbec neví. A taky nemůžu na Dejvovu ani Herzíkovu oslavu a to je taky zlé.. takže doufám, že si to ostatní užijí za mne. Ale chápete to? Jediný co chci je, dostat se ze stereotypu a jsem kde? Jsem doma. Tak ale není to tak strašný.. docela sranda.. zejtra třeba půjdu ven že jo :D.. ježiš co to tady zase kecám. No nic..

Dámy a pánové dnes se píše 2. listopadu a to znamená co? Ano, dušičky. To znamená, že bychom měli všichni navštívit své milované na místech jejich posledního odpočinku. Takže vzponínejme a nezapomínejme.

P.S. Ve Stránčicích už nemaj kupony za 260,- takže se nenamáhejte běžet z vlaku pro zakoupení kuponů na měsíc Listopad.

Ahoj liďové.. právě poslouchám Shoop Shoop Song a můžu vám říct, že je to fakt nářez. Jinak co se událo... ehm.. takže úterý úterý úterý.. jo už si vzpomínám.. jela jsem za Luckou na Kobylisy.. a seděla jsem dole v metře ( ve velice modernizovaném metře) a přišel tam pán a telefonoval s nějakou Káťou, která mu řekla, že za ní má přijet autobusem č. 155.. (mimochodem, píšou se tu fakt moc pěkný číslice, no ne?) .. takže č. 155 .. a ten pán řiká: 155,155,155,155,155 (už mi to začínalo bejt divný, ale pokračoval...) 155,155,155.. joooo už vim, jo jo, tak já přijedu, čus :D nejvíc nejlepší. Jo a s Luckou jsme pak jeli na Václavák, ale nekoupily jsme si zrovna dobrý svařák.. i když po půlce už nebyl tak strašný.. a po 3/4 byl vlastně dobrej :D

Hele lidi, já vim, že si řikáte, že je to strašná blbost, co to sem píšu, ale přece sem nebudu psát nějaký Global Problems?? Třeba o Olympiádě v Pekingu! Nebo byste chtěli, abych sem psala o tom, jak vězňům v koncentrácích vyndavaj zaživa orgány? Jo? Chtěli? Tak to máte smůlu...Protože k tomuhle nemám slov.. to je prostě hnus.
No dobrý.. Nevim.. prostě jsem z toho rozhořčená.. asi bych to měla vědět už dávno,ale prostě jsem to zjistila až teď.. no a? Lepší pozdě než nikdy.. díky panu porfesoru Chrištofovi.
Jo a víte co jsem zjistila liďové? Že nejsem vůbec inteligentní... takže se se mnou vůbec nebavte... Zatim Arrivederci

A kdyby se m nou někdo z vás chtěl jet na hory do Čech 25.-29.2.2008 tak se mi hlaste...

Ahoj liďové... normálně mi docházejí slova .. co se to děje? Kdo rozumí dnešnímu světu ať se přihlásí...ne, nebudu tady rozebírat probléémy světa (a že jich je) ani moje problémy (těch moc neni :D )nebojte..

Ale z dnešního dne budu citovat spolužáka:" Ty vole, je pondělí ráno, ještě nezačla první hodina a mě už to nebaví... " pravda.. a nejvíc mě dneska zarazilo, jak jsou všichni v tý škole po ránu tak šťastní.. jasně.. když vidim někoho po víkendu, dokonce po prázdninách, usměju se na něj... ale chodit jen tak sám po škole a tvářit nejvíc blaženě, z toho mi bylo fakt na zvracení :D ne, já to chápu.. vždyť všichni přeci měli ty nejúžasnější podzimní prázdniny, jaký si mohli přát... a já jim to přeju.. možná závidím.. ale spíš přeju. A musim říct, že to dneska ve škole bylo docela dobré.. dalo se to přežít :) Hlavně že jsme nemuseli v hodinách nic moc dělat.. ostatně jako každý minulý i následující den.

Řekni mi to, prosím, ještě jednou... Včera poroběhla Brtni, molo, relaxation. Melinka nám padala z lavičky a my jsme se jí smáli. Potom jsme koukali na Alexandra Velikého a slintaly jsme.. A víte proč? Protože jsme celou dobu čekaly na to, až se Jared Leto a Colin Farrell políbí .. je to totiž strašně vzrušující :D Ale nakonec se nepolíbili, jak Kíka řikala, že se tam vykousnou aspoň 3x. Colin tam políbil nějakého chlapce, který vypadal jako děvče, tudíž se to nepočítá. Ale s Jaredem se milovali a to nám postačilo... Jinak jsme úplně normální, což si o nás pánové u vedlejšího stolu asi nemyslí.

Jinak zhodnocení podzimních prázdnin je asi takovéto: Zcela podle očekávání. Sice jsme v pátek vypadli ze stereotypu, ale nějak mě to na nepoznamenalo na delší dobu.... jednoduše řečeno to nestačilo, takže jsme zase kde? Ano, přesně tam... přesně tam, kde jsme byli......

Liďové, v životě nás těší hodně věcí. Jsou to věci pro zasmání, pro potěšení, pro povzbuzení v těžších situacích. Každý z nás má nějakou vzpomínku, kterou si stále připomínáme a pořád se máme čemu smát. Nezevšední. A tak je to i s Afgánskými ženami na útěku a všeobecně se pokrýváním hlavy a obličeje. Svých vzpomínek a zážitků bychom si měli jak se patří vážit... žijeme přeci jen jednou

Ahoj liďové, vim, že sem píšu dneska asi padesátej článek, ale nedá mi to..

Táákže co se dnes událo.. ano, Praha.. matička naše stověžatá. Zprvu byla diskuze, jestli se vůbec do našeho Capital city vydat. Nakonec mě tonutí ve stereotypu dokopalo na autobus a jelo se. Praha, Prague.... krása. Procházka z Václavského náměstí na náměstí Staroměstské, poté obhlídka Karlova Mostu a Malé Strany(tolik velkých písmen, člověk by se z toho pominul) za zvuků trubek, houslí a všeho možného krásného, pořádalo se dnes mnoho koncertů in this črrrrrrrrrrrč. Cílem večera bylo najít co nejlevnější Hot Wine. Malá Strana nám ale mohla poskytnout pouze Pizza, Pizzeria, Jazz Baaaa, U Costella.. kde buď česky Svařák vůbec neměli, nebo byl předražený. Takže jse neváhaly a zamířily opět na Václavák, kde byl za třicet, voňavý, teplý a dobrý. A za světel Duplexu a pochodu policistů jsme si vychutnávaly zase něco jiného, než máme u nás doma na vsi každý den nebo týden. Což je na tom to nejkrásnější.

Taky se vám stává, že se na něco strašně těšíte, něco se konečně bude dít,.. nebude to pořád ten stejný stereotyp, který nás próvází celým životem?..... Už nevim, co mám udělat pro to, aby se bněco dělo. Fakt nevim.. nevim nic a je mi to všechno jedno.

I Hate the world today

Rozhodnutí

Liďové, dospěla jsem k rozhodnutí. Přestanu psát na bitterend.blog.cz a začnu psát sem, jelikož se mi to tu líbí co? Ano, líbí víc. Zjistila jsem, že nevim, jak se sem dávaj ty písničky, ale to nevadí, protožeje tady stejně nechci z toho důvodu, že když jsem na kompu, tak si většinou pouštim svoje písničky a když vlezu na nějakej blog tak tu jeho písničku musim vypínat, nebo musim vypínat tu svou a to mě obtěžuje .. ale nic proti liďové, co máte na blogu písničky.... Peace. Jinak asi bych se měla představit.. Ahoj, já jsem Ápa, Apčča, Apča, Api, Apka, Apajzna, Apajznidlo, Apolena... prostě Apple .. ale tohle vůbec nepoužívám. Ano, mám tolik jmen.
Budu sem psát nějaký nesmyslný články, takže když si to přečtete, tak se nelekejte.. nebo se lekněte, ale pijďte znova :) Takže to by na úvod stačilo ;)

New blog??

Ahoj liďové, přemýšlím, zda si mám založit new blog zde.. vůbec s tim tady neumim .. takže.. pomůže mi někdo?